Ahoj. Jsem Katka a fotím psy.
Tohle je věta, kterou říkám už roky, ale pořád mě na ní baví jedna věc: každý si pod ní představí něco jiného.
Někdo vidí “hezkou fotku psa na zeď”.
Jiný vidí splněný sen: konečně mít společnou fotku, protože v telefonu má 12 000 záběrů psa… a na žádném nejste vy dva spolu.
A někdo vidí stres: protože můj pes nevydrží v klidu ani tři vteřiny.
Tak začnu tím nejdůležitějším: na focení se u mě nechodí ukazovat dokonalá poslušnost. Chodí se být spolu.
Váš pes nemusí umět povely. Nemusí koukat do objektivu na první dobrou. Nemusí být “ten hodný”. Může být stydlín, divočák, nebo ten typ, co má nejradši, když se věci dějí podle jeho scénáře (to je většina případů :D).
Moje práce je vytvořit prostředí, kde se budete cítit bezpečně vy i on. Klidně necháme vodítko. Klidně si dáme pauzu. Klidně budeme “jen” chodit, hrát si, mazlit se. A v těch obyčejných chvílích vznikají ty nejhezčí fotky.
Fotím v Brně a okolí, ale ráda dojedu i dál – Praha, Ostrava, Olomouc… Prostě tam, kde je váš svět. A pokud budete chtít, ať jsou na fotkách i lidi, jsem pro. Protože vztah člověka a psa je podle mě ta nejfotogeničtější věc na světě.
Jestli se chcete podívat, jak to vypadá v praxi, mrkněte na moje portfolio. A pak mi napište – a domluvíme focení, na které se nebudete bát, ale těšit :)
Jsem typ člověka, který se nadechne až venku. Les, hory, nebo louka plná vůní, to je přesně můj svět :) V přírodě se mi žije líp než ve městě — a nejlíp s huskym po boku. Běhání je můj restart a protiváha k hodinám u počítače. Ajša je v tom můj největší parťák. Někdy motor a někdy brzda (hlavně když se má běžet do kopce :D)
Ajša je můj třetí pes a velká škola svéhlavosti. Ale taky škola pohody — Ajša umí relaxovat v mechu i v peřinách, jako by to byl profesionální sport.
A když ji venku potkáte, je dost možné, že vás rozesměje, aniž byste chtěli. Má na to dar :)
Některé focení je o tom, že vznikne krásná fotka do rámečku.
A některé focení je o tom, že fotka pomůže najít domov.
To druhé je moje srdeční záležitost: focení pejsků k adopci. Dělám ho prakticky od začátku své fotografické cesty a pořád mě nepřestává dojímat, jak velkou sílu může mít “jen” jeden dobře zachycený pohled.
Pro soukromé dočaskáře, spolky i psí hospic Dejte nám šanci z.s., jsem nafotila nespočetně psích dušiček. Je to občas tvrdá škola (rychle, v různých podmínkách, každý pejsek jiný příběh), ale přesně ten typ focení, která dává smysl.
Možná jste zahlédli některý z kalendářů: pestrobarevný (2024), květinový (2025) pro Dejte nám šanci nebo kalendář pro Útulek Tibet (2025). Fotím je zdarma, protože věřím, že i fotografií se dá aspoň trochu měnit svět k lepšímu.
A mám jeden velký sen: vlastní ateliér, kde by se dali mazlíčci k adopci fotit i když venku leje, mrzne nebo přijde brzo odpoledne tma.
👉 Jestli vás zajímá focení k adopci víc do hloubky, mám o tom článek u mě na blogu.
Kromě portrétů fotím i produkty pro psy a domácí mazlíčky.
Ne tak, že postavíme produkt na stůl a řekneme „tak… hezký.“
Já to mám radši tak, jak to žije doopravdy: venku, v terénu, se psem, co se hýbe, očuchává a občas se tváří, že o žádném focení nikdy neslyšel. 😄
A pak přichází moje oblíbená část. Ta, kdy si s klientem napíšeme:
„To je úplná blbost…“
…a druhý odpoví: „Přesně. Jdeme do toho.“
S některými značkami spolupracuju dlouhodobě a za ty roky mi rukama prošlo kdeco – pamlsky, hračky, doplňky… (Gingerboy, Flísáci, Arfey, Ecopets, Calibra, Barnaby, Koko Charlie donut a další.)
A kdyby vám k produktu chyběl pes: doma mám sibiřskou krásavici Ajšu, která mi občas dělá společnost i na produktovkách. A když se hodí jiný typ pejska (velikost, barva, energie), vždycky najdeme toho pravého – aby to sedělo produktu i značce.
👉 Mrkněte do produktové galerie
K focení jsem se dostala dávno předtím, než jsem měla první „pořádný“ foťák.
Můj děda vyvolával fotky doma v koupelně. Měl tam takovou malou temnou komoru a já koukala, jak se na papíře pomalu objevuje obraz. Přišlo mi to úplná magie :)
Moje první zrcadlovka byla Nikon D3000 a pak to šlo postupně (D7000, D610, D750, D850 a rok i Z6II). Na konci roku 2023 jsem udělala velkou změnu a přešla kompletně na Sony. Proč a jak? Mám o tom článek na blogu.
Nejsem soutěžní typ… ale občas mi to nedá. :) A když už něco pošlu, jsem ráda, když to dopadne takhle:
Miluju nasávání nových informací a chci se pořád posouvat, proto ráda vyrážím na různé fotografické (i nefotografické) workshopy. Navštívila jsem například: